Roky vzdělání
Osud vedl Gülena tak, aby správným a vyrovnaným způsobem uplatnil všechna nadání a vlastnosti získané stvořením. On sám říká:
„Mým prvním učitelem byla moje matka. V té době nebyla v naší vesnici základní škola. Později jednu otevřeli.
Začal jsem se modlit, když mi byly 4 roky a od té doby jsem modlitbu nikdy nevynechal. Jeden z mých učitelů byl mimořádně nepřátelský vůči náboženství a nemohl tuto činnost pochopit. Jiný učitel, Belma, mě měl moc rád a říkával: „Jednoho dne mladý poručík přejde po mostě Galata. Je to, jako bych ho viděl už teď."
Vyřizoval jsem všechny pochůzky pro naši rodinu, pomáhal jsem matce s domácími pracemi a pásl jsem naše krávy a ovce. Ve volném čase jsem četl knihy, nebo jsem se učil nazpaměť Korán. Když byl můj otec imámem v Alvaru, Haci Sidki Efendi z Hasankale v našem okrese mě učil, jak číst Korán se správnou výslovností a ve správném rytmu. Neměl jsem, kde bych v Hasankale bydlel, a tak jsem musel chodit sem a tam po silnici 7 až 8 km.
Mým prvním učitelem arabštiny byl můj otec. Později mě učil vnuk Muhammeda Lutfiho Efendi'ho, Sadi Efendi. Právě, když jsem studoval ve městě Erzurum, jsem se dozvěděl, že můj dědeček a moje babička zemřeli. Velmi to mnou otřáslo. Den a noc jsem se modlil: „Bože, vezmi si i moji duši, ať se s nimi mohu spojit." Taková hloubka citu byla v mé rodině běžná.
Jedna z mých sester zemřela, když jsem byl malý. Roky jsem navštěvoval její hrob a plakal jsem. Jednou z nejotřesnějších událostí mého života byla smrt Muhammeda Lutfiho Efendiho. S jeho smrtí se na světě objevila další mezera, která nemohla být zaplněna, a tato „stará matka lidstva" opět zasténala.
Můj otec musel opustit Alvar. Po nějakém čase stráveném v Artuzu se usadil ve městě Erzurum. Když jsem studoval ve městě Erzurum, všechny mé věci se vešly do krabice, kterou jsem nosil s sebou. Studoval jsem ve velmi těžkých podmínkách. Připravovali jsme si jídlo ve stejné místnosti, kde jsme spali. Většinu času jsme se museli mýt v ledově studené vodě.
Jednou se stalo, že místo, kde jsme bydleli, bylo tak úzké, že bych musel natáhnout nohy směrem ke svému kamarádovi, abych si mohl lehnout. Protože jsem to považoval za neuctivé, nelehl jsem si. Naše knihy byly na druhé straně pokoje. Jak jsem mohl natáhnout nohy směrem k nim? Kromě toho byla tím směrem Mekka. Jediná další stěna směřovala k Korucuku. Myslel jsem na to, že by tam mohl být můj otec a toto by bylo vůči němu neuctivé. Nemohl jsem si tedy natáhnout nohy ani tímto směrem. Seděl jsem takto několik nocí bez spaní. Ani jednou v životě jsem si nenatáhl nohy směrem k Korucuku, kde se narodil můj otec a kde byl pohřben. To ukazuje, jakou úctu cítím ke svým rodičům. Při studiu náboženských věd jsem také četl jiné knihy a studoval jsem súfijské vědy. Zvuky náboženských věd a súfismu pro mě vždy zněly stejným rytmem. Byl jsem velice energický a aktivní a nezanedbával jsem fyzické cvičení. Byl jsem také velmi rozhodný, možná až odvážný. Uměl jsem rychle vyšplhat na cypřiš rostoucí před mešitou Kurşunlu a užíval jsem si pohled do okolí. Také jsem moc rád chodil na věžičkách minaretů.
Velmi jsem dbal na své oblečení. Mé oblečení bylo velmi čisté a nenákladné na tu dobu. Někdy jsem celé dny hladověl, ale nikdy jsem nenosil nevyžehlené kalhoty ani nevyčištěné boty. Když jsem neměl žehličku, položil jsem si kalhoty pod postel, aby vypadaly jako vyžehlené. [Fethullah Gülen, My Small World, rozhovor s Latifem Erdoganem, deník Zaman]
Gülen je přirozeně energický a aktivní, čestný, mimořádně odvážný a statečný, je zastáncem pořádku a spořádanosti. Kromě toho má opravdové historické povědomí a plno hrdinských pocitů. Kdyby jeho přirozené schopnosti nebyly diciplinované a vyrovnané, mohl by se snadno stát bezohledným „vládcem”. Je mimořádně oddaný svým přátelům a příbuzným, je citlivý, soucitný a laskavý. On a jeho rodina však zažili velkou bídu a velký smutek, jako byla např. současné úmrtí bratra, dědečka a babičky z otcovy strany. Kdyby nebyl vychován v kruhu, kde se náboženské vědy a spiritualita studovaly společně, mohl sklouznout do života mystické izolace.
Fethullah Gülen také studoval pozitivní vědy, literaturu, historii a filozofii. Jeho vzdělání, které začalo v domě jeho otce, pokračovalo ve městě Erzurum. Jak už bylo řečeno, jeho vzdělání začalo doma, pokračovalo na kolenou Muhammeda Lutfiho Efendiho a jeho duchovní a náboženské učení nikdy neskončilo. Ve škole se setkal se studenty Bediüzzamana Saida Nursîho a byl představen Risale-i Nurovi, což byla v jednom ohledu úplná a „moderní“ islámská škola, která velkou měrou přispěla k formování jeho intelektuální a duchovní stránky.
Osoba se stává opravdovým člověkem, když se sama učí, vyučuje a inspiruje ostatní. Je obtížné pohlížet na někoho jako na opravdového člověka, jestliže je nevědomý a nemá žádnou touhu učit se. Je také sporné, zda se za opravdového člověka dá považovat vzdělaná osoba, která neobnovuje své znalosti a nemění se, aby mohla jít ostatním příkladem.
Mezitím pokračoval ve svém „moderním" vzdělání v oblasti vědy a filozofie, literatury a historie. Jak získával hluboké pochopení hlavních principů moderních věd od fyziky k chemii, biologii a astronomii, četl v původní francouzštině knihy takových existencialistických filozofů, jakými jsou Camus, Sartre a Marcuse. Seznámil se také s jinými východními, iIslámskými i neislámskými a západními filozofiemi prostřednictvím jejich hlavních zdrojů.
Všichni výše jmenovaní zformovali muže horlivé lásky a hluboké spirituality a současně širokých znalostí, komplexní logiky, bystrosti a moudrosti. Veřejnost zná Gülena jako muže s rozhledem a prozíravostí, výrazností, jemností a štědrostí, bolestí a naléhavostí, důstojností a zbožností, soucitem, milostí a tolerancí. Na druhou stranu je známý svým „hrdinským životem”, bezbřehou nadějí, idealismem a vyváženou disciplínou. A je také symbolem trpělivosti. Jeho blízcí ho znají jako vzdělaného muže s hlubokou spiritualitou.
- Vytvořeno dne .