Aby byla atmosféra tolerance trvalá
Spolu s naším rájem jsme ztratili i některé naše nejlepší vlastnosti. Přišli jsme o schopnost poznání, práce, pomoci ostatním i čtení knihy vesmíru. První a nejdůležitější z toho, co jsme ztratili, je tolerance. Tímto slovem označuji přijímání lidí bez ohledu na odlišné názory, pohledy, ideologie, etnický původ nebo víru. Míním jím také přecházení toho, co nám nevyhovuje, a hledání síly v hloubce svědomí, víry, štědrého srdce a citů. Slovy slavného tureckého básníka Yunuse znamená milovat to, co bylo stvořeno, pro Stvořitele.
Milovat to, co bylo stvořeno, pro Stvořitele
Láska je důvodem bytí a jeho esencí, je tím nejsilnějším poutem, které bytí váže. Vše ve vesmíru je dílem Božím. Nehledí-li člověk na lidstvo, stvoření Boží, s láskou, zraňuje ty, kteří milují a které miluje Bůh. Pohrdání Picassovou malbou raní autora samotného i ty, kteří jeho tvorbu obdivují. Zůstat lhostejný před nádherou paláce Alhambra, nádherou, která vyjadřuje cestu konečného k nekonečnému, je neúctou k mistrovskému dílu i jeho tvůrci. Každý aspekt mysl omračující krásy, velikosti a záře vesmíru je příkladem Božího umění. Lidé, zvířata, vše živé i neživé bylo stvořeno tak, že musí být přijímáno s láskou.
Lhostejnost nebo povýšenost k nim je povýšeností vůči Tvůrci. Náš postoj ke stvoření by měl být založen na lásce ve jménu jejich Stvořitele. Mluví-li muslim o zbraních, zbrojení a zabíjení, vytváří mezi sebou a ostatními obrovskou propast a vzdaluje se své esenci.
Musíme být vděčni za to, že existují znamení ráje, který jsme ztratili, a díky nim jsme toleranci dokázali znovu nalézt. Znovu objevujeme toleranci, neoddělitelnou od ducha islámu, kterou nás učí Korán i Prorok Muhammad.
Náš lid vřele vítá toleranci a jejího ducha; to je nesmírně důležité. Vedle institucí, které vznikají, přitahuje obrovský zájem i dobrovolná práce lidí. V Koránu stojí:
Těm, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, těm věru Milosrdný lásku Svou poskytne.
(súra Marie, 19:96)
Obyvatelé nebes i Země je budou milovat. Jak stojí v jednom z hadíthů, Bůh těm na nebesích říká, koho miluje, a přikazuje jim, aby jim i oni projevili svou lásku. Když je milují andělé na nebesích, budou je milovat i lidé na Zemi.
Semeno bylo zaseto a tolerance roste. Rozkvete, až nastane pravý čas. To záleží samozřejmě i na novinách, televizích a občanských organizacích, které ji mohou podporovat.
Nehodláme sejít z cesty tolerance
Nebeské přijetí přináší i ocenění na Zemi. Znamení jsou zřejmá. Hrdinům lásky a tolerance se všechny dveře otevírají dokořán. Tolerance roste a sílí, přestože ji měly předstírané konflikty zastavit.
Myslím, že je pravděpodobné, že nyní dojde i k mnoha dalším intrikám, které se budou snažit mír narušit. My, kteří jsme tento proces zahájili, musíme být odhodláni v něm vytrvat až do konce. Musíme být odhodlaní a jednat tak, jak nám předepisuje Korán:
A ti, kdož křivě nesvědčí, a když kolem řečí hnusných jdou, míjejí je důstojně.
(súra Spásné zjevení, 25:72)
Každý odráží svůj charakter svými činy. Úkolem dokonalých lidí je shovívavost. Zesměšňuje-li někdo Korán, světlo modlitby, půstu a zbožnosti, ukazuje toto chování především jeho povahu. Jako věřící ale nemůžeme být útoční ani vůči těm, kteří jednají způsobem, s nímž nesouhlasíme. Musíme svou zlobu obrátit v laskavost. Jiný verš Koránu říká:
Rci těm, kdož uvěřili, ať promíjejí těm, kdož nedoufají ve dny Boží, jež dostaví se, aby byli lidé za to, co si vysloužili, odměněni.
(súra Klečící, 45:14)
To je hlas našeho svědomí. Když vidíš slepce, udeříš ho, nebo mu nabídneš ruku a ukážeš cestu?
Úkolem, který připadl tvůrcům idejí zítřka, je přinést harmonii do rozporuplné společnosti, ochránit ohroženou rovnováhu prozíravostí. Jak říká turecké přísloví: „vezmi si, co tě těší, opusť, co tě rmoutí,“ měli bychom zůstat lhostejní k tomu, co nás netěší, a nezpůsobovat konflikty.
Budeme-li pokračovat tímto způsobem, v krátkosti bude možné postoupit kupředu, přestože doma i v zahraničí dojde určitě k mnoha pokusům tuto rovnováhu zničit. Aby mohla tolerance trvat, budeme muset ještě mnohokrát položit svůj život a znovu se zrodit. Vše zaplaví láska vystupující z očí a srdcí lidí. Každý bude ostatní přijímat s láskou a dá-li Bůh, dvacáté první století bude moci být nazýváno věkem tolerance. Chceme, aby tolerance trvala navždy, chceme prožít její éru a nehodláme z této cesty sejít.
- Vytvořeno dne .