Sport a proces dialogu

Je fakt, že koncepty demokracie, míru, dialogu a tolerance se s expanzí komunikačních sítí po celém světě rozšířily a dostává se jim vážnosti. Aby z nich mohl profitovat každý, připadá člověku jako jednotlivci i členu společnosti velká odpovědnost.

V souvislosti s těmito otázkami je jedním z důležitých zdrojů síly i prostředkem komunikace, který může ovlivnit společnost, bezpochyby sport. Všechny druhy sportovních programů, vlastně vše, co se týká sportu, jsou okamžitě přenášeny z jedné části zeměkoule na druhou. Existují samozřejmě více konvenční způsoby šíření myšlenek, ale zapojením tohoto způsobu můžeme pomoci tomu, aby se dialog a tolerance šířily pro dobro našeho lidu i celého lidstva.

I 90 minut strávených na hřišti během fotbalového zápasu může být dobře využito. Sama hra dává potěšení divákům v ochozech a zároveň, nepochybně, dává možnost ukázat mnoho lidských ctností. A je důležité těchto 90 minut tímto způsobem využít. Jak bylo dříve během fotbalových zápasů zvykem, vítězové a poražení se po zápase setkávali, objali se a podali si ruce, vyzařoval z nich sportovní duch.

Takové chování by mělo za určitou dobu odraz i v chování diváků. Bylo by důležitým poučením pro ty, kteří občas cítí nutkání zapálit svá sedadla, nadávat jeden druhému, nebo dokonce jeden druhého napadnout se zbraní; právě pro ně by bylo vysoce přínosné vidět sportovní profesionály ve světle pozitivních citů a myšlenek. I když dnešní diváci fakt, že si hráči potřásají rukama před odchodem ze stadionu, nerespektují, po určitém čase takové chování prolomí nebo přinejmenším neutralizuje kruh nenávisti a msty. To je to, co dnes svět zoufale potřebuje.

Někteří lidé mají uvnitř i navenek potřebu konfliktu, vyrůstají v prostředí konfliktu, a proto si nepřejí dialog ani zlepšení mezilidských vztahů. Proto musíme jednat opatrně. V každém kroku musí být jistý význam, upřímnost, rozum a dobrý úsudek musejí být prioritou. Každá profese musí mít svou povinnost a podle ní jednat. Imám používá v mešitě svůj hlas, herci dávají přednost jazyku těla nebo jednání, spisovatelé svému stylu psaní a literárnímu ztvárnění myšlenek. Tak to má být; jinak bude efekt tohoto poselství oslaben. To stejné platí pro sport. Atlet by měl ukazovat své schopnosti skrze úspěchy, dobré chování a příkladný životní styl.

Dnes bohužel zůstává význam některých těchto hodnot nepovšimnut. Lidé potřebují náboženství více než chléb a vodu, potřebují mír a bezpečí, které náboženství poskytuje, a záruku života po smrti. Věříme, že dostane-li se jim správného vysvětlení, nebude nikdo tuto skutečnost zpochybňovat. Mnoho lidí touží vykonat něco ve jménu islámu. Když však k tomuto důležitému úkolu přistupujeme surově, namísto lásky vyvoláváme nenávist, která mezi lidmi rozevírá nepřeklenutelné propasti. Je přitom třeba, aby se islám stal mostem a cestou mezi lidmi, faktorem, který propasti překlene.

Neodpovíme-li těm, kteří nám nabízejí ruku, aby vyjádřili svou lásku a respekt, způsobíme zlo. Ve zkratce lze říci, že sport může být důležitým faktorem v realizování sociálního dialogu a tolerance, pokud se tak děje promyšleným způsobem.