Květy smaragdových vrchů: tolerance a dialog

Dialog je setkáním dvou lidí, kteří se scházejí, aby spolu diskutovali. Tak dialog vytváří mezi lidmi pouta. Každý je bezpochyby hodnocen podle upřímnosti svých záměrů. Když lidé své činy řídí upřímností a dobrým úmyslem, jsou vítězi, i kdyby ostatní tvrdili, že prohráli. Boží prorok řekl:

Skutky jsou souzeny podle úmyslů.[1]

Zdůraznil tak, že záměr věřícího je důležitější než vlastní čin. Vycházejí-li skutky z dobrých úmyslů, ani nemohou nedopadnout dobře. V čemkoli, co činíme, musíme být upřímní a usilovat o souhlas Boží. Nikdo tak nemá právo očerňovat vztahy, které vznikají mezi různými skupinami, ve jménu lásky, dialogu a tolerance.

Společnost nevydrží další otřesy, utrpěla-li jich už tolik. Stane-li se nedemokratická koncentrace moci břemenem tohoto národa, nahradí-li logiku a úsudek moc a prostředky, které umožnily její soustředění, nemusí se už tento vznešený národ uzdravit a kvůli takové pohromě se tato země vrátí o 15 nebo 20 let zpět.

Možná jsme mnoho ztratili, možná po mnohém, co jsme ztratili, toužíme. Proto když vstupujeme do dialogu ve víře, že dohoda je to nejlepší (súra Ženy, 4:128), musíme dokázat, že jsme zastánci míru doma i ve světě. Pro islám je navíc mír extrémně důležitý; boj a válka jsou jen druhotné jevy, které jsou vázány na specifické podmínky a okolnosti. Nemůže-li být v této zemi dosažena atmosféra míru, v níž budeme moci žít v klidu a bezpečí, není možné, abychom vykonali službu společnosti ani lidstvu.

Mylné představy o islámu

Zaměříme-li se na toto téma z jiné perspektivy, muslimové zažili v některých obdobích nedorozumění, kvůli nimž byli vystaveni tlaku a urážkám. Někteří byli dokonce připraveni o svá nejzákladnější práva, například právo pracovat. Útlak, kterému byli vystaveni, byl činěn ve jménu ctností jako humanismus, lidská práva, štědrost, láska a tolerance, které jsou i základními atributy islámu. Přesto byly použity proti lidem, kteří v ně věří.

To je nejčastější chování, těch, kteří nechtějí dát islámu a muslimům prostor u nás ani ve světě. To, co prohlašovali, nebylo pravdivé; muslimové nikdy nemohou být bigotní. I kdyby se několik takových ve společenství muslimů objevilo, nedokáží přesvědčit všechny, protože nechápou význam tolerance. Navzdory svým dobrým úmyslům byli někteří mylně stereotypizováni a váženi na nepřesných vahách; stali se obětními beránky pro různá obvinění vznesená ve jménu lásky, tolerance, svobody a demokracie.

I když skutečný muslim trpí následky těchto obvinění, nikdy nikoho nezraní ani se nespokojí s tím, že tvrdí, že není takový, jak o něm prohlašují. Přesto určitá skupina nikdy nepřestala muslimy napadat. Krása ale nakonec vytryskne z čisté a neposkvrněné duše muslimů a svatých pramenů, které jsou v jejich rukou. Jinak to ani nemůže být; v Koránu, sunně a čistých a poučených interpretacích[2] velkých učenců, neexistuje žádná stopa protivení se lásce, toleranci nebo dialogu ve smyslu setkání se všemi a vyjadřování našich citů nebo myšlenek. Nemůžeme předpokládat o náboženství, které si přeje dobro a které volá každého – bez výjimky – ke spáse, že by bylo jiné. Tyto verše svatého Koránu vyjadřují pravdu dokonale:

Vymažete-li však chyby druhému, prominete a odpustíte, pak i Bůh je odpouštějící, slitovný!
(súra Vzájemné klamání, 64:14)

Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé.
(súra Zkoušená, 60:8)

Rci těm, kdož uvěřili, ať promíjejí těm, kdož nedoufají ve dny Boží, jež dostaví se, aby byli lidé za to, co si vysloužili, odměněni.
(súra Klečící 45:14)

Když pohlížíme na Korán, vidíme, že je utvářen láskou. Věřící srdce proto musí potvrzovat krásy, které nám náleží, a změnit tak negativní obraz muslimů. Svět je tak zahlcen a my jím musíme znovu šířit esenciální fazetu islámu mezi těmi, kteří jsou přesvědčeni o své civilizovanosti, principem umírněného přesvědčování.

Nekonečné díky patří Dokonalému a Jedinému a Jeho dary těm, kteří jsou odevzdáni pravdě, a hrdinům lásky, kteří nesou její poselství s poselstvím tolerance a dialogu po celém světě a snaží se srdci plnými lásky vystavět nový obraz muslimů.

Usilovat o souhlas Boží

Chci zdůraznit, že muslimové nic neztratí, budou-li mít podíl na dialogu, lásce a toleranci. Muslimové stále usilují o Boží souhlas; ten je jejich největším možným ziskem. Proto i to, co se některým zdá být ztrátou, může být pro muslima přínosem, zatímco jiné události mohou být zhoubné, i když se jeví lukrativní.

Nemáme žádné pochybnosti o islámu, jeho svaté knize Koránu nebo jeho nejlepším představiteli, Chloubě lidstva. Víme, že islám bude na své cestě vedoucí do budoucnosti pokračovat bez ohledu na všechny obtíže; každé téma Koránu je prověřeno rozumem, je to kniha dostatečně silná, aby vyřešila všechny problémy budoucnosti.

Princ proroků, muž, o němž Bernard Shaw řekl, že „se vypořádával se všemi problémy tak snadno, jako by pil kávu,“[3] byl seslán lidstvu, aby ukázal řešení všech problémů až do soudného dne. Jako v minulých stoletích budou problémy našeho věku a věků následujících, které se zdají být svému rozuzlení vzdáleny, vyřešeny staviteli srdcí a mysli, kteří svá rozhodnutí zakládají na posvátných pramenech.

Nemusíme se ničeho obávat, protože věříme, že ozařující slova Koránu a našeho Proroka nabízejí trvalá řešení všech problémů. Podle mého názoru s pomocí a ochranou Boží neutrpí ti, kteří jsou vybaveni tímto štítem, žádnou ztrátu, kamkoli půjdou, s kýmkoli se setkají.

Je ale důležité, abychom pramenům, které vlastníme, rozuměli a dokázali je použít, jak je nutné. Nesmíme je zneužít a přičítat jim to, co vyplývá z našich vlastních chyb, našich tělesných a pozemských žádostí. S jejich pomocí a vedením musíme usilovat o souhlas Boží a život v příštím světě.

Stejně jako nemáme tu nejmenší pochybnost o Koránu, Božím proroku, tak jako nemáme žádných pochyb o jejich spravedlnosti, není důvod, aby měl kdokoli pochyby o nás. Existuje-li někdo, kdo je vystrašen, jsou to lidé, kteří se sami na dynamiku ani prameny, z nichž vycházejí, spolehnout nemohou.

[1] Hadíth je zachycen ve sbírkách al-Buchárího (Bud´ul-Vaby, 1), Muslima (Imarát, 155) a Abú Dáwuda (Talak, 11).
[2] V tradici výkladu Koránu hraje důležitou roli žánr tafsír, tyto exegetické texty poskytující autoritativní výklad koránského textu. Respektovaným zdrojem výkladu je obvykle hadíth, významnými autory tafsíru byli například Muhammadův bratranec Ibn Abbás nebo středověký teolog Ibn Chaldún.
[3] Tento výrok je spolu s dalšími připisován britskému dramatikovi G. B. Shawovi (1856–1950). Shaw se seznámil s islámem patrně i díky kontaktu s příslušníky súfijských řádů žijícími v Indii. Některé výroky měly být ve 30. letech publikovány v časopisech Islamic Review a Genuine Islam, autenticitu všech výroků však také kvůli omezené dostupnosti pramenů nebylo možné potvrdit.
Pin It
  • Vytvořeno dne .
Copyright © 2020 Fethullah Gülen webové stránky. Všechna práva vyhrazena.
fgulen.com je oficiální zdroj Fethullah Gülen, proslulý turecký učenec a intelektuální.